UNTIS - Historie

štěně

HISTORIE

Tento malinký pejsek je v Japonsku znám již více než 1400 let, ale jeho kořeny v Číně zasahují jistě mnohem hlouběji. Japonci si po staletí vytvářeli originální kulturu, která se hodí pouze pod posvátnou horu Fudžisan a na ostrovy kolem ní. Podle jedné staré pověsti zavítali jeho předkové do říše Vycházejícího slunce někdy v 8. století. Jako dar čínského císaře se tam prý dostali přes Koreu. Tenkrát se ještě velmi podobali svému příbuznému pekinézovi. Vysokou společnost zaujali natolik, že jim připravila ráj na zemi. Sytili je nejlepšími pokrmy a obkládali hedvábnými poduškami. Brzy byli vyšlechtěni stále menší a menší jedinci, a velmi se dbalo na to, aby byli mezi sebou pářeni pouze psíci z jednoho paláce. Tato silně příbuzenská plemenitba vedla přes mnoho generací ke stále menším a křehčím pejskům, až vyloženě k "drahocennostem". Dámy této společnosti je nosily v rukávech svých kimon nebo je chovaly v bambusových klíckách, jako vzácné a okrasné ptactvo. Dostávali se také do chrámů, kde jim bylo zvlášť nakloněno božstvo. Malý psík byl zobrazován na mnoha vázách, drahých předmětech i obrazech. Stal se hrdinou mnoha japonských bájí a pověstí.
Název chin se odvozuje od slova čin, což znamená vzácnost. V Japonsku jsou známí pod jménem činkoro.
První informace o Japan chinovi v Evropě se objevují již v 17. století. Tehdy je misionáři dovezli manželce anglického krále Karla II., princezně Kateřině Portugalské. Potvrzené dějiny chinů se ovšem píší až od roku 1880, kdy japonský vyslanec Sinzo Aoki přivezl párek chinů německé císařovně Augustě Další jejich putování začíná v Anglii, odtud se dostávali do dalších částí světa. Rakousko, Švýcarsko, Německo - díky těmto státům, kde se našlo pár jedinců, toto plemeno nevymřelo, ale dokonce se rozšířilo do takové míry, že někteří chinové putovali zpět do své země.do Japonska.
U nás se Japan chin začal na výstavách objevovat od roku 1964 a ani dnes nenajdete velké množství chovatelů tohoto plemene. Bohužel, i přes vynikající povahové vlastnosti china se věnuje chovu jen úzká skupinka nadšenců. Přitom si zaslouží mnohem více obdivu a uznání